Rezoluce č. 1 výkonného výboru, Barcelona, Španělsko
2. až 5. listopadu 2014
„Ochrana obchodního tajemství v Evropské Unii (EU)“
FICPI, Mezinárodní federace zástupců v oblasti duševního vlastnictví, široce reprezentující toto svobodné povolání v celém světě, uspořádala zasedání výkonného výboru v Barceloně, Španělsko, ve dnech 2. – 5. listopadu 2014, na kterém přijala tuto rezoluci.
Poznamenávajíc, že existují významné rozdíly mezi zeměmi, zejména mezi členskými státy Evropské Unie (EU), pokud jde o legislativu a jurisdikci, týkající se nezveřejněného know‑how a obchodních informací (obchodního tajemství) vůči jejich protiprávnímu získání, použití nebo odhalení jinými osobami, například pokud jde o rozsah ochrany nebo opravné prostředky občanského práva;
uvádějíc se zájmem, že Rada EU podniká nyní kroky, vedoucí k harmonizaci legislativy svých členských států, týkající se ochrany obchodního tajemství, prostřednictvím nařízení EU, jejichž návrhy jsou v současné době podrobovány diskusi;
souhlasíc s Radou EU, že obchodní tajemství představuje cenná aktiva pokrokových společností, institucí a jednotlivců, která mají být chráněna z důvodu účinného použití takových obchodních tajemství při spolupráci na inovačních změnách, zejména na mezinárodní úrovni;
rovněž souhlasíc, že potřeba spoléhat se na obchodní tajemství v soudních řízeních vytváří často nenáležité překážky pro zajištění spravedlivého a nestranného soudního řízení a rozsudků, zejména vzhledem k nedostatku harmonizace, pokud jde o jejich definici;
podotýkajíc, že důležité otázky, jako je obecná definice obchodního tajemství a správné zacházení s obchodním tajemstvím během soudního řízení, jsou v plánovaném nařízení EU zaměřena jen obecně, což vyžaduje propracování další (EU) legislativy a jurisdikce;
vítá a podporuje projekt harmonizace ochrany obchodního tajemství v rámci Evropské Unie prostřednictvím plánovaného nařízení EU jakožto závažného kroku v harmonizačním procesu právní ochrany obchodního tajemství v Evropské Unii a v celosvětovém měřítku.
Rezoluce č. 2 výkonného výboru, Barcelona, Španělsko
2. až 5. listopadu 2014
„Černobílé ochranné známky“
FICPI, Mezinárodní federace zástupců v oblasti duševního vlastnictví, široce reprezentující toto svobodné povolání v celém světě, uspořádala zasedání výkonného výboru v Barceloně, Španělsko, ve dnech 2. – 5. listopadu 2014, na kterém přijala tuto rezoluci:
Uvádějíc, že Evropská známková a vzorová síť („European tmdn“) vydala dne 15. dubna 2014 Společné prohlášení o Společné praxi („CP4“), týkající se rozsahu ochrany černobílých ochranných známek („B&W“), které má být uplatňováno Úřadem pro harmonizaci společného trhu (Ochranné známky a vzory) („OHIM“) a některými národními úřady a úřadem Beneluxu („the implementing Offices“ – prováděcí úřady);
dále poznamenávajíc, že předmětem Společné praxe CP4 je konvergence různého posuzování černobílých ochranných známek a/nebo známek v odstínech šedé barvy, pokud jde o prioritu, relativní důvody pro zamítnutí a řádné užívání;
zvažujíc, že mnohé země, včetně velkého počtu zemí v Evropě, chrání registrovanými ochrannými známkami v černobílém zobrazení všechna barevná provedení;
podotýkajíc, že v upravené verzi často kladených otázek (Frequently Asked Questions (FAQ)) o Společné praxi CP4 stanoví European tmdn: „Společná praxe vysvětlila, že přihláška ochranné známky v černobílém provedení nepokrývá všechny barvy“;
dále podotýkajíc, že Patentový a známkový úřad v Německu vydal pokyn, jež stanoví, že společné principy se týkají priority a dvojí identity, nikoli však podobnosti známek dle zákona o pravděpodobnosti záměny, pro které stále platí: „Ochrana černobílých registrací se vztahuje na všechna barevná vyobrazení. Výjimka: pokud jde o barvu, která způsobuje speciální účinek vyobrazení“;
rozhodně podporujíc princip, že ochrana, poskytovaná registrovanou ochrannou známkou v černobílém provedení, se vztahuje na všechny barvy;
žádá OHIM a prováděcí úřady, aby znovu otevřely diskusi o principech Společné praxe a uznaly neblahý dopad současné Společné praxe na vlastníky ochranných známek,
a dále žádá, aby OHIM a prováděcí úřady v krátkém termínu během těchto diskusí prohlásily, že souhlasí s německou interpretací společných principů a přebírají tuto interpretaci do své praxe.
Příloha: český překlad pokynu německého Patentového a známkového úřadu ze dne 15.04.2014
Německý Patentový a známkový úřad – Deutches Patent- und Markenamt (DPMA)
Pokyn týkající se postupu projednávání černobílých ochranných známek (15. dubna 2014)
V rámci konvergenčního programu, iniciovaného Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), se úřední praxe evropských známkových úřadů má ještě dále sbližovat.
Za tím účelem se v různých projektech zpracovávají principy společné praxe.
Jeden z těchto projektů se týká projednávání černobílých slovních/obrazových nebo obrazových ochranných známek ve vztahu ke stejným označením, provedeným v barvě.
Za tím účelem byly vypracovány společné principy, které však pro některé úřady znamenají změnu jejich současné praxe.
Pokud jde o německý Patentový a známkový úřad (DPMA), odpovídají společné principy naopak dosavadní praxi.
Předmětem projektu jsou okruhy témat:
priorita (v Německu § 34 známkového zákona (Markengesetz) ve spojitosti s článkem 6 quinquies (A) (I) Pařížské unijní úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví),
dvojí identita, to znamená shodné označení, užívané pro shodné zboží nebo služby (§ 9(1) č. 1 německého známkového zákona), a
užívání ochranné známky v takové formě, která je odlišná od zaregistrovaného ztvárnění (§ 26(3) německého známkového zákona).
Při průzkumu priority nebo dvojí identity označení je tato „identita“ rozhodující.
Pro výklad tohoto neurčitého právního pojmu byly dohodnuty dále uvedené společné principy:
– Starší černobílá slovní/obrazová nebo obrazová známka není zpravidla identická se stejným označením, provedeným v barvě.
– Výjimka: pokud jsou barevné rozdíly tak nepatrné, že je průměrný spotřebitel nepostřehne.
– To znamená, že v takových případech, kdy je identita dvou označení rozhodující, je ochrana starší známky v podstatě omezena na černobílé provedení.
Je nutno zdůraznit, že společné principy se týkají priority a dvojí identity, avšak nikoli vzájemné podobnosti ochranných známek podle § 9(1) č. 2 německého známkového zákona.
V tomto případě platí jako dříve:
– Ochrana, poskytovaná zaregistrovanou černobílou ochrannou známkou, se vztahuje na všechna barevná provedení.
– Výjimka: pokud je to právě barva, která způsobuje speciální účinek vyobrazení.
Pokud jde o užívání ochranné známky ve formě, která je odlišná od zaregistrovaného provedení, pak platí jako dříve tento princip:
– Užívání černobílé slovní/obrazové známky ve formě, která je z hlediska barvy odlišná od zaregistrovaného provedení (a naopak), se považuje za užívání zapsané ochranné známky, pokud odlišnost neovlivňuje její rozlišovací charakter.
Podrobné informace a komentáře obsahují principy Společné praxe (viz konvergenční program CP4).
Hlavní výsledky včetně příkladů jsou shrnuty ve Společném prohlášení (European tmdn).
Vysvětlující informace obsahuje dokument k FAQ (často kladeným otázkám).
Rezoluce č. 3 výkonného výboru, Barcelona, Španělsko
2. až 5. listopadu 2014
„Dvojí patentování“
FICPI, mezinárodní federace zástupců v oblasti duševního vlastnictví, široce reprezentující toto svobodné povolání v celém světě, uspořádala zasedání výkonného výboru v Barceloně, Španělsko, ve dnech 2. – 5. listopadu 2014, na kterém přijala tuto rezoluci:
Uznávajíc, že základní princip, na kterém je založen patentový systém, spočívá v tom, že přihlašovatel získá časově omezený monopol pro celý rozsah zveřejněného a nárokovaného vynálezu v jedné nebo několika patentových přihláškách směnou za zveřejnění vynálezu;
podotýkajíc, že si přihlašovatel z různých legitimních důvodů přeje soustavně sledovat dvě nebo více patentových přihlášek pro různé varianty nebo provedení vynálezu, například současným podáním přihlášek nebo podáním jedné nebo více přihlášek, vyloučených nebo jinak odvozených ze základní přihlášky, přičemž patentové nároky těchto dvou nebo více patentových přihlášek se alespoň částečně svým rozsahem překrývají a/nebo se mohou vztahovat na podobný či související předmět, který se nepovažuje za odlišný z hlediska patentovatelnosti;
na druhé straně poznamenávajíc, že v některých jurisdikcích patentové orgány ( patentový úřad a/nebo soudy) vznášejí námitky „dvojího patentování“ v případě, že přihlášky, které jsou současně v řízení a/nebo patenty, podané týmž přihlašovatelem, obsahují patentové nároky, které mají alespoň částečně se překrývající rozsahy nebo se vztahují k předmětu, jenž není odlišný z hlediska patentovatelnosti, a to za účelem zabránit možnému způsobení škody veřejnosti nebo třetím osobám, o kterém se domnívají, že by mohlo vzniknout, kdyby se přihlašovateli udělilo více patentů, v nichž se nárokují podobné nebo související vynálezy;
podotýkajíc, že v přímém konfliktu s výše uvedeným základním principem, na němž je založen patentový systém, může zamítnutí patentu na základě dvojího patentování vést k negativnímu výsledku, takže přihlašovatel nedosáhne patentové ochrany pro určité varianty nebo provedení vynálezu, i když takové varianty nebo provedení byly zveřejněny alespoň v jedné z patentových přihlášek, nebo rozsah ochrany dosažené přihlašovatelem by nebyl souměřitelný s celým příspěvkem přihlašovatele ke stavu techniky;
domnívajíc se, že tato újma pro přihlašovatele významně převyšuje jakékoli případné způsobení škody veřejnosti nebo třetím stranám, ke kterým by mohlo dojít v případě udělení více patentů témuž přihlašovateli,
dále poznamenávajíc, že vyvrácení námitek z hlediska dvojího patentování úpravou nároků za účelem odstranění překrývání mezi jednou patentovou přihláškou a další přihláškou, nebo úpravou nároků jedné přihlášky, odlišné z hlediska patentovatelnosti, vzhledem k jiné přihlášce, může být často obtížné nebo nemožné, a i když se k tomu přikročí, může na základě výsledných upravených patentových nároků způsobit podstatné mezery v ochraně;
žádá, aby v rámci jurisdikce včetně specielních ustanovení, která zakazují dvojí patentování
(1) byly posouzeny příslušné zákony a případně upraveny za účelem omezení těchto ustanovení pouze na nároky, které mají identický rozsah v současně projednávaných přihláškách a/nebo patentech téhož přihlašovatele se stejným účinným datem podání, nebo
(2) v případě, že je nutné pokračovat ve vznášení námitek z důvodů dvojího patentování jiného typu, včetně okolností, kdy nároky dvou patentů nebo přihlášek nejsou z hlediska patentovatelnosti odlišné, nebo kdy se nároky jednoduše překrývají, je třeba revidovat zákony a v případě potřeby je upravit tak, že přihlašovatel nebo majitel patentu může vyvrátit námitku jednoduchým mechanismem, jako nabídkou zachovat společné vlastnictví obou patentů, aniž je zapotřebí upravovat nároky;
rovněž žádá, aby jurisdikce, které nezahrnují specielní ustanovení o zákazu dvojího patentování, ale v jejichž rámci se přesto námitky dvojího patentování vznášejí, zajistily
(1) aby patentové orgány upustily od vznášení námitek na základě dvojího patentování, a
(2) aby patentové orgány podnikly kroky pro zajištění, že patenty nebudou na základě dvojího patentování zneplatněny.